Játra jsou životně důležitým orgánem, hrají klíčovou roli v trávení a metabolismu živin, jsou zásobárnou vitaminů rozpustných v tucích, vytváří a skladují řadu významných látek (např. glykogen), podílí se na krvetvorbě a účastní se při odstraňování toxických látek z organismu. Jejich výhodou je, že mají velmi dobrou schopnost regenerace.
Nemoci jater patří mezi jedny z častějších případů řešených ve veterinárních ordinacích, kdy klinické příznaky onemocnění jater se často objevují až při vyšším stupni poškození jaterní tkáně a jsou mnohdy nespecifické (deprese, neochota přijímat krmivo, zvracení, ztráta hmotnosti, nadměrné močení, nadměrná žíznivost, žluté zbarvení sliznic, neurologické příznaky, anémie, spontánní krvácení aj.). Základní diagnostika jaterního onemocnění je postavena na stanovení aktivity jaterních enzymů (ALT, AST, AP, GMT) a koncentraci bilirubinu + žlučových kyselin.
Správná výživa a management krmení, jsou při onemocnění jater klíčové!!!
Krmivo musí být dostatečně chutné, neboť jaterní onemocnění jde často ruku v ruce s anorexií. Tuk je výborným nositelem chuti, a proto by měl být jeho obsah v krmivu vyvážený. Adekvátní přísun tuku zajistí nejen zvýšenou chutnost, ale zastaví i případné ubývání na váze, které je u jedinců s hepatitidou časté. Dále by dieta měla obsahovat přiměřené množství kvalitních a vysoce stravitelných bílkovin. Pozor: příliš velké množství bílkovin je u tohoto onemocnění rizikové. Vede totiž k nadměrné produkci čpavku a ten nemocná játra nedokážou odbourávat. Naopak, je-li množství bílkovin nízké, začne organismus odbourávat vlastní tělesnou tkáň a jedinec začne hubnout, to též není žádoucí. Při větším poškození jater se nedoporučuje podávat psovi vůbec žádné maso a ryby. Zdrojem bílkovin by měly být spíše mléčné výrobky (např. žervé, cottage, tvaroh) a rostlinné zdroje, případně malé množství vajec. Vedle energetických živin je potřebné zajistit dostatek vitaminů (B, C, E a K) a minerálních látek (dostatečný obsah zinku a kontrolovaný přísun mědi, železa a sodíku).
Vedle správného složení krmiva je klíčový i management krmení, kdy je vhodné předkládat krmivo v malých porcích několikrát za den (4 – 6 x denně). Tento způsob krmení umožňuje organismu přijímat energii z krmiva, nikoli z vlastních zásob + často je pro daného jedince příjemnější přijímat menší množství krmiva než velkou porci.
Jako vhodný doplněk ke krmivu se dá použít ostropestřecové semeno, které je bohatým zdrojem silimarinu. Surovinu je vhodné před podáváním pomlít, aby mohla být dobře využita v organismu. Doporučené dávkování silimarinu se různí, nejčastěji je udáváno 50–250 mg/ den (dávka dle velikosti jedince). Rozhodneme-li se podávat drcené semeno ostropestřece, je denní porce o něco vyšší = 100 mg na 11 kg hmotnosti (dle doporučení z knihy Natural Health Bible for dogs and cats). Naopak ostropestřecový olej je dobrým zdrojem energie, ale množství silimarinu je v něm velmi nízké.
Pozor též na pochoutky. Ty je potřeba podávat velmi omezeně, aby nedošlo k rozhození krmné dávky a rozhodně ne žádné masové. Když už, tak například doma pečené sušenky postavené např. na rýžové mouce, tvarohu, pšeničných otrubách a mrkvi. Či přímo veterinární pochoutky (Calibra VD Snack Vitality Support), kde výrobce deklaruje analytické složky včetně kontrolovaného obsahu mědi.
O autorce
Ing. Adéla Palacká
Již od dětství snila o tom, že bude pomáhat zvířatům, po dostudování gymnázia nastoupila na ČZU v Praze, kde r. 2014 úspěšně zakončila magisterské studium (obor výživa a dietetika zvířat). V roce 2015 – 2022 působila na pozici výživového specialisty pro psy a kočky ve firmě Dibaq a.s. Během praxe si rozšířila vzdělání o výživu psů, výživu koček a klinickou výživu pod Academy of Natural Health Sciences Training center v New Yearsey. A nyní se snaží si své sny plnit, jako nezávislý výživový poradce pro psy a kočky. Více o autorce...
